Vilém Pokorný (1942 - 2013)
Malíř Vilém Pokorný z Libňatova na Úpicku, rodák ze Slatiny nad Úpou, je samouk. Vyrůstal uprostřed polí nedaleko zalesněných Bachovin. Pro jeho dětskou zálibu v malování nebylo však doma pochopení, a tak kreslil, jak se dalo, na bílé okraje novin nebo na poloprázdné stránky popsaných sešitů starších sourozenců. Učitelé se sice povšimli jeho zvídavosti, zájmu o přírodu i historii a rozpoznali i jeho výtvarné nadání, v době násilné kolektivizace zemědělství však chlapec z hospodářství neměl pražádnou šanci studovat na výtvarné škole. Přijat byl do zemědělské školy.
Pro svobodné povolání výtvarníka se rozhodl až v roce 1993. Je realistou, maluje podhorskou přírodu a krajinu, v níž se narodil a žije.
První samostatnou výstavu uspořádal už v roce 1994 v Libňatově, druhou o rok později ve Slatině nad Úpou. Protože na obě výstavy přišlo nečekané množství diváků, a to nejen z jmenovaných obcí, odvážil se vystavovat i ve městech: v prosinci 1995 v Úpici, v červnu 1996 ve Rtyni v Podkrkonoší a v srpnu 1996 v Trutnově. Úspěch měl téhož roku i na kolektivní výstavě ve Francii. Své obrazy úspěšně vystavoval i v historickém Jiřinkovém sále, Muzea prezentační výstavy mysliveckých trofejí spárkaté zvěře ulovené v okrese Náchod v roce 1996.
Obrazy Viléma Pokorného jsou navíc technicky dokonalé, kompozičně vyvážené a bezprostředně oslovují diváka. Je pozoruhodné, že jsou všechny malovány v ateliéru, i když věrně a znalecky zpodobňují přírodu, ať jde o mařákovsky laděné lesní partie a tichá zákoutí oživená nejčastěji potokem nebo vodní hladinou rybníčku, nebo o volnější podkrkonošské a krkonošské krajiny s působivými náladami všech ročních období. Autor má obdivuhodnou fotografickou paměť a umí zážitky z přírody u stojanu v ateliéru věrně přenášet na své obrazy. Kromě toho je citlivým znalcem přírody.
